Vzpomínka na Jiřinu Šiklovou (Irena a Karolina Tomešovy)
Jiřina Šiklová byla pro některé interní i externí pracovníky našeho týmu CEKAS velmi blízkým člověkem – byli jsme jejími studenty, kolegy, přáteli a obdivovateli.
Pro Jiřinku bylo typické, že když ji oslovilo dítě či mladý člověk, věnovala mu naprostou pozornost a nešetřila časem. Toho jsme byli mnohokrát svědky, když přišla posedět k nám na Vinohradskou a vyprávěla mým dětem Matějovi a Karolině různé svoje zážitky, přibližovala jim tehdejší osobnosti veřejného života, se kterými se většinou dobře znala, ale taky různé zajímavé historické události. Díky své neuvěřitelné paměti svá vyprávění vyšperkovala nevšedními postřehy, svými úvahami, ale také přesnými daty, citacemi a často humorem. Stejně tak se chovala ke studentům – věřila, že mladým lidem je potřeba věnovat čas a energii. Ptala se na jejich názor a když se člověk „chytil“, dokázala s ním dlouho diskutovat.
Chceme se podělit o pár vzpomínek, které souvisely s prací mé tehdy třináctileté dcery Karoliny. Rozhodla se v roce 1998 vypracovat ročníkovou práci na téma „Jiřina Šiklová – osobnost české sociologie“.
Zveřejňujeme ROZHOVOR, který Jiřinka v roce 1998 poskytla mé dceři.
Ke Karolině se Jiřinka chovala jako k „profesionální“ novinářce – musela si připravit otázky, přinést diktafon a poté jí věnovala nejen dlouhý rozhovor, ale – a to také bylo pro ni typické – ještě si spolu na závěr uvařily večeři.
Text zveřejňujeme i se všemi tehdejšími chybami či nepřesnostmi, za něž se předem omlouváme, ale nechtěly jsme do něj zpětně zasahovat.
Rozhovor s J. Šiklovou-K.Tomešová 1998
Součástí práce byla také kapitola „Co řekli o Jiřině Šiklové…“. Obsahuje dokumenty, které dosud nebyly zveřejněny a do kterých nyní můžete nahlédnout.
Petr Pithart, předseda Senátu ČR