Mezinárodní workshop “HISTORICAL CONTEXTS AND FUTURE PERSPECTIVES OF SOCIAL WORK EDUCATION”

 

 

 

Praha, září  2020

V září proběhl dlouho plánovaný a připravovaný mezinárodní workshop, vedený v anglickém jazyce. Podařilo se nám zajistit krásné prostory ve Skautském institutu přímo v historickém centru Prahy v blízkosti Orloje na Staroměstském náměstí. Chtěli jsme, aby se  všichni naši hosté – jak zahraniční, tak čeští, nejen dobře cítili, ale zároveň měli možnost navštívit místa, která jsou historicky cenná, ale jinak obtížně dostupná.

Poslední dny před workshopem byly velmi napjaté, protože začaly stoupat  počty nakažených covidem 19. Obávali jsme se, že naši zahraniční hosté, ale i mimopražští účastníci z našich partnerských škol svoji účast zruší. Byli jsme příjemně překvapení a vděční, že kromě účastnice ze Slovenska (které účast zakázal zaměstnavatel), všichni přijeli a navíc přivezli dobrou náladu. Workshop proto proběhl podle plánu a v příjemné pracovní a vstřícné atmosféře. Je potřeba s časovým odstupem dodat, že během workshopu k žádné nákaze nedošlo.

Účastníky ze zahraničí se svými příspěvky byli: prof. Lars Uggerhǿj, Aalborg University (Denmark), prof. Roland Becker-Lenz Fachhochshule Nordwestschweiz (Switzerland), prof. dr. Norbert Frieters-Reermann, Westfalen Catholic University of Applied Sciences (Germany) a online byla přítomna  doc. Alžběta Brozmanová -Gregorová, UMB Banská Bystrica (Slovakia). Českých účastníků z partnerských škol a CEKAS bylo 14.

Čeští zástupci oborů sociální práce na univerzitách v Praze, Hradci Králové a Olomouci představili nové specializace, které v projektu připravují pro zavedení do studijních programů navazujícícho magisterského studia. Prezentace zahraničních vyučujících reagovaly na otázky, které jim byly předem zaslány a byly zaměřeny na témata a úkoly, které v projektu řešíme. Druhý den jsme věnovali následujícím panelovým diskusím:

1.Discussion panel: Principles and emphases of master’s study /differentiation from bachelor’s study/

2.Discussion panel: Didactic procedures

3.Discussion panel: Professional practice

Jednotlivé příspěvky s následnými diskusemi a druhý den tématické diskusní panely byly podle hodnocení účastníků neobyčejně přínosné. Zahraniční lektoři byli doslova ”vytěženi” 😊 – jejich informace o studijních programech, praktické výuce, didaktických postupech, přístupech ke studentům, k etickým otázkám atd. byly velmi inspirativní a už dnes je jisté, že napomohou k inovacím na partnerských školách směrem k podpoře praktických dovedností studentů.

Příkladem jednoho z problematckých bodů bylo m.j. financování praxí studentů. V České republice existuje státní přípěvek k financování cílených dlouhodobých praxí studentů pedagogických škol a studentů medicínských oborů – tzv. ”fakultní pracoviště”. Bohužel ani po 30 letech rozvoje oboru sociální práce na českých vysokých školách školách nebyl tento systém pro obor sociální práce zaveden. Školy jsou proto většinou závislé na dobré vůli zaměstnavatelů v sociálních službách, zda na své pracoviště studenty přijmou. Přitom sociální pracovníci jsou většinou přetížení a zaměstnavatel nemůže zřídit  za vlastní prostředky pozice tutorů, kteří by studenty praxí provázeli, aniž by zanedbávali vlastní práci. Je to jeden ze stěžejních problémů zkvalitnění praktické výuky u nás. Dotkli jsme se některých možných cest – např. ”sociální kliniky” nebo ”sociální dílny” zřizované při školách v zahraničí. Na katedře sociální práce FF UK v Praze byl v devadesátých letech pokus tento způsob poskytování praxí studentům zavést, ale skončil na nedostatku finančních prostředků, které jsou na rozjezd a udržení  podobné aktivity potřeba. Dohodli jsme se, že se s těmito, ale i jinými možnými způsoby financování blíže seznámíme, do jaké míry by byly v současnosti či blízké budoucnosti reálné u nás. Protože jednání se státními institucemi (MŠMT) ze strany například Asociace vzdělavatelů v sociální práci nebyla dosud úspěšná.

 

Irena Tomešová

Zakončení projektu “Rozvoj metody “RODINA HROU” – práce s dětmi v ohrožených rodinách”

Týmy CEKAS a HoSt úspěšně ukončily k 30. 6. 2020 společný projekt “Rozvoj metody “RODINA HROU” – práce s dětmi v ohrožených rodinách”, který podpořila dánská soukromá nadace THE VELUX FOUNDATIONS.

Podrobnosti k projektu a jeho průběhu naleznete ve sborníku Sborník-Pozdrav dítětí-závěrečné shrnutí a vyhodnocení projektu“, který je k dispozici také v anglickém jazyce – Brochure-Child in Mind-final summary and evaluation of project.

 

Veřejná zakázka „Rozvojové audity a supervize pro organizaci ROZKOŠ bez RIZIKA, z. s.“

 V roce 2020 získal CEKAS zakázku na realizaci  rozvojových auditů kvality sociálních služeb a supervizí v organizaci ROZKOŠ bez RIZIKA, z.s. Jednotlivé aktivity budou zahájeny na podzim 2020 formou úvodních setkání auditorů/supervizorů s pracovníky jednotlivých služeb, ve kterých se zpřesní a detailizuje zadání. Poté proběhnou rozvojové audity, jejichž součástí bude analýza předložených interních dokumentů služby a organizace, přímé šetření a průběh vstupních auditů na místě poskytování služby, zpracování auditorské zprávy včetně doporučení pro rozvoj dané služby a definování oblastí pro nápravu.

Metodik CEKAS pro oblast řízení kvality v sociálních službách připravil, jak je pro náš přístup obvyklé, metodiku šitou na míru požadavkům vedení.

Zakázka bude probíhat do konce roku 2021.

Zpráva z konference Pozdrav dítěti 3. – 4. prosince

Když usedám ke klávesnici, abych sepsala dojmy z uplynulé konference, mám obavu, že taková akce bohatá na témata ze všech koutů světa se snad ani nedá propojit do souvislého textu.

Beru na všechny ty dojmy a informace virtuální mikroskop a podívám se na ně zblízka. Vidím fascinující sondy do světů HoStu, fungování rodin a sociálních služeb v zemích, které jsem nikdy ani nenavštívila, sdílení dobré praxe z domácí půdy i ze zámoří, pohledy do různých multikulturních týmů, vhledy specialistů na násilí v rodině, střídavou péči, práci ve vyloučených lokalitách nebo primární prevenci v České republice, Anglii, Japonsku, na Maltě, v Rumunsku či v Austrálii. Každý prezentující a každé téma by si zasloužilo samostatnou konferenci. Takže ne, mikroskopem to nepůjde.

V mysli se nad celou konferenci povznesu těsně pod strop Emauzského opatství, pod jeho nádhernou vysokou klenbu a podívám se na celou akci odtamtud. A hned se přede mnou začne utvářet celistvější obraz.

Kromě hřejivého pocitu spolupatřičnosti a hrdosti, že jsem součástí organizace, která sdružuje lidi po celém světě, jimž záleží na tom, aby svou práci dělali dobře (a navíc je to očividně baví), pozoruji, kolik společných témat vlastně během dvou dnů vyvstalo.

Na celém světě, zdá se, čelíme s rodinami stejným problémům, u nichž je největší poptávka po podpoře: izolaci pečujících, nedostatku bydlení, nedostatečné kapacitě rodičů, chudobě a násilí. Ke každému může docházet z různých důvodů, které souvisí se specifiky dané země. Nicméně to, že i na druhé straně zeměkoule řeší kolegové s klienty bytovou otázku, mi dodává jakýsi druh úlevy. Ještě bych si kvůli dětem, které se do těchto nepříznivých situací rodí, přála, abychom mohli přispět k vědomějšímu plánování jejich příchodu, aby jim nemusely být vystaveny od samého začátku.

Do centra zájmu se stále víc dostává dítě, ale také intenzivní práce s rodiči. Jak trefně poznamenala naše maltská kolegyně Remenda Grech, diskuze o aktuálních problémech by měla být zaměřena na podporu dětí, ne na nedostatky systému sociálních služeb. A ostatní příspěvky toto její přání naplnily nadmíru. Avšak i když si dobře uvědomujeme, že dítě je v této debatě nejdůležitější a nejvíce zranitelné, zaznívají i hlasy o důležitosti specifické podpory rodičů. Podpory s respektem, podpory, která bere jako směrodatné jejich vlastní potřeby, ale která je nezbavuje zodpovědnosti a dodává jim důvěru v jejich vlastní schopnosti.

Protože kromě jiného sdílíme teorii o mezigeneračním předávání traumat v rodině, je zásadní podporovat hlubší vztahy mezi jejími členy a tím přispět k „prolomení kletby“. Vztah je klíčové slovo, říká Yukie Yamada z japonského HoStu a já si dělám poznámku – ano, univerzální celosvětový princip a všichni už to vědí, super! – a kreslím ke své poznámce úsměv.

Různorodost způsobů podpory kvalitních vztahů ukazuje, jak tvořiví jsou pracovníci HoStu a jak důkladně znají své prostředí. V Anglii mají například povinnost ve škole znát nejen všechna jména dětí, ale i jejich rodiny, které potom mnohem raději spolupracují. Sociální pracovníci tak mohou díky dobré znalosti rodin dělat prevenci a nejen řešit nenadálé krizové situace. V Rumunsku je zásadní dostat děti alespoň k základnímu vzdělávání a rodině pomoci tím, že děti nezůstanou doma. Japonské maminky se v 70 % případů předtím, než mají vlastního potomka, nesetkají s péčí o novorozence. Proto se zde podpora zaměřuje na zvládání naplňování jeho základních potřeb a odbourání stresu ze selhání a izolace. V Česku se mimo jiné snažíme podporovat vztahy rodič-dítě pomocí metody Rodina hrou, protože víme, že hra je pro zdravý rozvoj vztahu ke světu nenahraditelná, i když na stole leží upomínky za nezaplacenou elektřinu.

Připomenutí, že je nezbytné zaměřovat se na to, co funguje, že je zde neustálá potřeba vzdělávání rodičů i pracovníků a potřeba sdílení vlastní praxe v rámci menších, multidisciplinárních týmů, jsou dalšími propojujícími tématy, které v příspěvcích řečníků i v neformálních debatách u kávy zaznívaly.

I když jsem zpočátku pochybovala, jakou optikou se podívat na celé toto setkání a jaký pozdrav jsme onomu imaginárnímu dítěti z názvu konference věnovali, po této krátké analýze z nadhledu zjišťuji, že to byl pozdrav plný zájmu, respektu a tvořivého přemýšlení o tom, jak pro něj udělat dětství základem, na kterém bude moct dál stavět.

Petra Detersová

HoSt Home-Start ČR

Konference se uskutečnila v rámci projektu „Vývoj metody “RODINA HROU” pro práci s dětmi v ohrožených rodinách“ financovaného THE VELUX FOUNDATIONS.
Projekt realizují CEKAS a HoSt Home-Start Česká republika.

 

 

Dobrovíkend 2019

Letos již popáté jsme přijali pozvání našich kolegyň z HoStu strávit s nimi 3 zážitkové dny v beskydských Visalajích.  Opět po roce jsme se potkali s pracovnicemi a dobrovolnicemi z Hradce Králové, Prahy, Brna a Ostravy. Program byl jako vždy pestrý. Zajímavé workshopy -„Terapeutická práce s dětským traumatem, „Terapeutická práce s mužskou a ženskou identitou“, „Co je to kritická sociální práce?“, „Pohlednice z příjemného místa“ – arteterapie navazující na relaxaci s imaginací“ a další.  Někteří nás vystoupali na  Lysou horu a všichni jsme absolvovali večerní bojovku zakončenou pohárkem „ohnivé vody“ vonící po švestkách.