Autor: zf

Milí přátelé,
prosíme vás o sdílení naší nabídky pro rodiny s malými dětmi, které k nám přicházejí z Ukrajiny a měly by zájem ji využít.
Nabízíme prostory našeho klubu a herny „Rodina hrou“ k odpočinku, ve kterém si děti mohou hrát,
rodiče si mohou dát kávu, čaj a něco dobrého k tomu (samozřejmě zdarma) a společně sdílet zážitky, radosti, ale i starosti.
Prostory se nacházejí v příjemném tichém místě historické Šalounovy vily na Vinohradech v našem Komunitním centru HOST.
Budou otevřeny každou středu od 13 do 17 hod. (v případě většího zájmu můžeme čas prodloužit).
Během celé doby bude v prostorách přítomen rusky mluvící pracovník organizace, který bude k dispozici pro dotazy a podporu.
V běžném provozu slouží prostory pro terapeuticko-edukativní program pro rodiny s dětmi, proto jsou zde k dispozici zajímavé a různorodé hračky.
Budeme také mít připravené hračky pro děti, které si budou moci odnést s sebou.
Postupně, pokud bude zájem, můžeme nabídnout v tento čas i hlídání dětí maminkám, které si budou potřebovat něco zařídit na úřadech. Hlídání bude vždy po domluvě předem.
Adresa: KLUB a HERNA „Rodina hrou“, Slovenská 6, Praha 10, 100 00. (Vchod je z boku budovy ze zahrady.)
Kontaktní pracovnice: Irena Tomešová
/za provozovatele: organizace HoSt a CEKAS/
E-mail: tomesova@cekas.eu, mobil: +420 777 584 639

Jednou z prvních velkých akcí Komunitního centra HOST je jeho oficiální otevření při příležitosti celopražské aktivity Zažít město jinak. Koná se 18. září 2021 v našem sídle v Šalounově vile od 12:00 do 18:00 hodin.

Bližší informace najdete v přiloženém letáku.

Nekrolog za Jiřinou Šiklovou, nevšední a statečnou ženou, laskavou přítelkyní a náročnou učitelkou zveřejněný na stránkách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Parte Jiřiny Šiklové

Vzpomínka na Jiřinu Šiklovou (Irena a Karolina Tomešovy)

Jiřina Šiklová byla pro některé interní i externí pracovníky našeho týmu CEKAS velmi blízkým člověkem – byli jsme jejími studenty, kolegy, přáteli a obdivovateli.

Pro Jiřinku bylo typické, že když ji oslovilo dítě či mladý člověk, věnovala mu naprostou pozornost a nešetřila časem. Toho jsme byli mnohokrát svědky, když přišla posedět k nám na Vinohradskou a vyprávěla mým dětem Matějovi a Karolině různé svoje zážitky, přibližovala jim tehdejší osobnosti veřejného života, se kterými se většinou dobře znala, ale taky různé zajímavé historické události. Díky své neuvěřitelné paměti svá vyprávění vyšperkovala nevšedními postřehy, svými úvahami, ale také přesnými daty, citacemi a často humorem. Stejně tak se chovala ke studentům – věřila, že mladým lidem je potřeba věnovat čas a energii. Ptala se na jejich názor a když se člověk „chytil“, dokázala s ním dlouho diskutovat.

Chceme se podělit o pár vzpomínek, které souvisely s prací mé tehdy třináctileté dcery Karoliny. Rozhodla se v roce 1998 vypracovat ročníkovou práci na téma „Jiřina Šiklová – osobnost české sociologie“.

Zveřejňujeme ROZHOVOR, který Jiřinka v roce 1998 poskytla mé dceři.

Ke Karolině se Jiřinka chovala jako k „profesionální“ novinářce – musela si připravit otázky, přinést diktafon a poté jí věnovala nejen dlouhý rozhovor, ale – a to také bylo pro ni typické – ještě si spolu na závěr uvařily večeři.

Text zveřejňujeme i se všemi tehdejšími chybami či nepřesnostmi, za něž se předem omlouváme, ale nechtěly jsme do něj zpětně zasahovat.

Rozhovor s J. Šiklovou-K.Tomešová 1998

Součástí práce byla také kapitola „Co řekli o Jiřině Šiklové…“. Obsahuje dokumenty, které dosud nebyly zveřejněny a do kterých nyní můžete nahlédnout.

Václav Havel, prezident

Vlasta Chramostová, herečka

Václav Malý, biskup

Petr Pithart, předseda Senátu ČR

 

 

 

 

 

Praha, září  2020

V září proběhl dlouho plánovaný a připravovaný mezinárodní workshop, vedený v anglickém jazyce. Podařilo se nám zajistit krásné prostory ve Skautském institutu přímo v historickém centru Prahy v blízkosti Orloje na Staroměstském náměstí. Chtěli jsme, aby se  všichni naši hosté – jak zahraniční, tak čeští, nejen dobře cítili, ale zároveň měli možnost navštívit místa, která jsou historicky cenná, ale jinak obtížně dostupná.

Poslední dny před workshopem byly velmi napjaté, protože začaly stoupat  počty nakažených covidem 19. Obávali jsme se, že naši zahraniční hosté, ale i mimopražští účastníci z našich partnerských škol svoji účast zruší. Byli jsme příjemně překvapení a vděční, že kromě účastnice ze Slovenska (které účast zakázal zaměstnavatel), všichni přijeli a navíc přivezli dobrou náladu. Workshop proto proběhl podle plánu a v příjemné pracovní a vstřícné atmosféře. Je potřeba s časovým odstupem dodat, že během workshopu k žádné nákaze nedošlo.

Účastníky ze zahraničí se svými příspěvky byli: prof. Lars Uggerhǿj, Aalborg University (Denmark), prof. Roland Becker-Lenz Fachhochshule Nordwestschweiz (Switzerland), prof. dr. Norbert Frieters-Reermann, Westfalen Catholic University of Applied Sciences (Germany) a online byla přítomna  doc. Alžběta Brozmanová -Gregorová, UMB Banská Bystrica (Slovakia). Českých účastníků z partnerských škol a CEKAS bylo 14.

Čeští zástupci oborů sociální práce na univerzitách v Praze, Hradci Králové a Olomouci představili nové specializace, které v projektu připravují pro zavedení do studijních programů navazujícícho magisterského studia. Prezentace zahraničních vyučujících reagovaly na otázky, které jim byly předem zaslány a byly zaměřeny na témata a úkoly, které v projektu řešíme. Druhý den jsme věnovali následujícím panelovým diskusím:

1.Discussion panel: Principles and emphases of master’s study /differentiation from bachelor’s study/

2.Discussion panel: Didactic procedures

3.Discussion panel: Professional practice

Jednotlivé příspěvky s následnými diskusemi a druhý den tématické diskusní panely byly podle hodnocení účastníků neobyčejně přínosné. Zahraniční lektoři byli doslova ”vytěženi” 😊 – jejich informace o studijních programech, praktické výuce, didaktických postupech, přístupech ke studentům, k etickým otázkám atd. byly velmi inspirativní a už dnes je jisté, že napomohou k inovacím na partnerských školách směrem k podpoře praktických dovedností studentů.

Příkladem jednoho z problematckých bodů bylo m.j. financování praxí studentů. V České republice existuje státní přípěvek k financování cílených dlouhodobých praxí studentů pedagogických škol a studentů medicínských oborů – tzv. ”fakultní pracoviště”. Bohužel ani po 30 letech rozvoje oboru sociální práce na českých vysokých školách školách nebyl tento systém pro obor sociální práce zaveden. Školy jsou proto většinou závislé na dobré vůli zaměstnavatelů v sociálních službách, zda na své pracoviště studenty přijmou. Přitom sociální pracovníci jsou většinou přetížení a zaměstnavatel nemůže zřídit  za vlastní prostředky pozice tutorů, kteří by studenty praxí provázeli, aniž by zanedbávali vlastní práci. Je to jeden ze stěžejních problémů zkvalitnění praktické výuky u nás. Dotkli jsme se některých možných cest – např. ”sociální kliniky” nebo ”sociální dílny” zřizované při školách v zahraničí. Na katedře sociální práce FF UK v Praze byl v devadesátých letech pokus tento způsob poskytování praxí studentům zavést, ale skončil na nedostatku finančních prostředků, které jsou na rozjezd a udržení  podobné aktivity potřeba. Dohodli jsme se, že se s těmito, ale i jinými možnými způsoby financování blíže seznámíme, do jaké míry by byly v současnosti či blízké budoucnosti reálné u nás. Protože jednání se státními institucemi (MŠMT) ze strany například Asociace vzdělavatelů v sociální práci nebyla dosud úspěšná.

 

Irena Tomešová